Looky

Před časem jsem zvažoval nákup jedné, dalo by se říct, prémiové domény. Protože majitel chtěl částku vyšší než jsem si vymezil, přemýšlel jsem, zda se vyplatí překročit původní cenové mantinely.

Mělo jít o doménu, která by se stala majetkem firmy a se kterou by firma napevno do budoucna spojila své jméno - tedy nikoliv o investici do domény, kterou bych chtěl se ziskem za pár let prodat. Uvažoval jsem tedy tak, že náklad mohu rozpusit v poměrně dlouhém časovém horizontu předpokládané existence firmy - klidně za 15, 20 nebo 25 let… to se teď těžko představuje, ale má motivace je založit firmu, která mi za těch pár desítek let bude zajišťovat pasivní příjem minimálně na stáří - rentu, “důchod”…

Musel jsem si ale položit otázku: budou vůbec domény v budoucnu důležité tak jako dnes? Například už dnes vyhledávače hledají cesty jako rozpoznat kvalitní weby (byť na z hlediska SEO “horších” doménach), od těch, které jen těží z klíčových slov v doméně, čímž se snižuje význam domény jako takové. To ale není zrovna můj případ, doména, o které je řeč má potenciál jako “brand” - značka, je krátká, snadno zapamatovatelná atd. ale pro SEO žádnou extra výhodu neskýtá.

Z čeho mám strach je oslabení významu domény vlivem sociálních sítí typu Facebook (dále jen FB). Ten stále víc přesvědčuje o tom, že není jen “supernovou”, která se rozsvítí a po čase zhasne, ale že jde o zcela novou internetovou platformu. Dovedu si představit, že časem bude na FB tolik lidí a firem, že vyhledávání firem nebude probíhat na dnešních vyhledávačích, ale v integrovaném vyhledávači FB. Časem budou jistě i mnohem širší možnosti firemních prezentací na FB, možná časem bude možný vlastní vzhled prezentace apod. V takové době už doména už bude důležitost domény minimální, bude stačit na vizitkách (a všude jinde) propagovat adresu FB stránky firmy ve tvaru facebook.com/moje-firma

Možná, že vidím budoucnost domén (resp. důležitost domén v budoucnu) až moc pesimisticky, ale Internet se vyvíjí natolik rychle, že zatímco si lze představit, že firma tu v reálném světě bude v nějaké podobě i za 30 i víc let, nejde si vůbec představit a odhadnout, kam v té době pokročí technologie, komunikace, Internet…

Jak to vidíte vy?

Jednu novou politickou stranu dnes potkal nepříjemný problém související s webovými stránkami. Detaily nejsou důležité, ale pro mě je na kauze zajímavé, že web dělala firma, kde již nějaký ten pátek pracuje jeden z mých nejlepších kamaradů na pozici project managera (na inkriminovaném projektu se myslím nepodílel). V rámci přátelského špičkování jsem proto před časem prohodil, že je teď s jeho novým zaměstnavatelem vlastně mojí konkurencí, což mi on vrátil ve stejném duchu rýpnutím, že já - “firma” o jednom člověku pro ně konkurence nejsem…

…což je jistě v některých ohledech pravda, ale v jiných to platí zase naopak (takových mě napadá mnohem víc, ale pro určitý typ zákazníků nebývají tolik důležité). Co je ale opravdu velká výhoda freelancera oproti firmě (u webových projektů malého až středního rozsahu)? To, že zákazník od začátku ví, kdo je osoba, která bude projekt realizovat (navrhovat, programovat), ví, že uváděné reference jsou výsledkem práce právě té samé osoby, které svěří svůj projekt.

U firem to nebývá zrovna průhledné - v referencích je logicky vždy jen výběr toho nejlepšího a zákazník vlastně vůbec neví, jestli jeho projekt bude dělat nejlepší zaměstnanec-specialista, kterého firma má, s hlubokými znalostmi, kopou zkušeností - hlavní strůjce nejpovedenějších referencí - nebo třeba nějaký student-nováček v oboru. Většinou se rozdíl bohužel pozná až když je pozdě a objeví se nějaká chyba - jako v úvodu zmíněném případu… a když se navíc jedná o tak sledované téma, jako je politika, mrzí taková chyba dvojnásob - rčení  “negativní reklama, také reklama” totiž u odborných služeb moc neplatí.

Pochopitelně chápu, že cílem firem je generovat a maximalizovat zisk, čehož se musí dosahovat i využitím levnější pracovní síly (s logicky menšími zkušenostmi a kvalifikací) na některé méně důležité nebo snazší projekty, či části projektů. Od podzimu snad budu také v pozici, kdy takto budu muset uvažovat, protože chystám přerod z “one-man” show na malé webové studio, ale alespoň ze začátku bych chtěl jít trochu jinou cestou - chci dál za úrovní kvality služeb a odvedené prace stoprocentně stát a ručit vlastním jménem, proto u všech projektů (nebude-li to dopředu domluveno s klientem jinak) budu působit jako hlavní programátor, supervisor či jak to nazvat, s přímým zapojením se, dohledem či kontrolou nad každým krokem projektu od návrhu přes programování až po testování. Myslím, že taková filozofie je pro mě v tuto chvíli ta jediná správná, přirozená a nejvíc férová ke stávajícím, i novým, klientům…

Problém s malými stranami je značné riziko, že se nedostanou přes 5% hlasů a tímpádem do parlamentu, a váš hlas tak prakticky neovlivní směřování země. Z těchto důvodu hodně lidí volí velké strany, kde je jistota, že v parlamentu budou. Nicméně někteří lidé přesto malé strany volí a tahle situace vyhovuje spíše levici, protože kromě ČSSD a KSČM skoro žádná jiná strana levicové hlasy nekrade (letos snad možná strana Miloše Zemana). Rozhodně mnohem víc stran si konkuruje (a více hlasů “propadá”) na středo-pravé části politického spektra.

Nabízí se tedy varianta snížit hranici pro vstup do parlamentu pod 5%. Jenže kdyby se parlament takto zpřístupnil většímu množství stran, byl by problém sestavit rozumnou (pevnou) koalici - v praxi totiž malé strany “vydírají” své koaliční partnery a jejich vliv v parlamentu (včetně například počtu míst ve vládě) hrubě neodpovídá počtu získaných hlasů ve volbách.

Včera mě napadlo (je mi jasné, že nejsem první, koho to napadlo:)) jedno řešení, které řeší jak problém “propadnutí” hlasu straně, která nepřekročí 5%, tak to, že malé strany dostanou i při nižším volebním výsledku možnost “podílet se” na vládě, aniž by oslabovali pevnost koalice.

Řešení:
Hranice pro kvalifikaci do parlamentu by zůstala stejná = 5%, ale teoreticky by mohla i vyšší.
Strana, která by získala více než například 1% hlasů, ale méně než 5%, by po volbách svůj mandát předala ve prospěch některé z parlamentních stran.

Výhody:
- Voliči by se nemuseli bát volit malé strany, protože hlas by přinejhorším “dostala” strana podobného politického směru, “nepropadl” by.
- Složení parlamentu (levice-střed-pravice) by přesněji odpovídalo názoru voličů

Konečně skončila zima a je tu jaro… počasí, které přímo svádí (mimojiné) ke grilování. Jasný cíl - nákup grilu, stolního, elektrického, aby se dal použít venku i doma. Následovala nejdřív rychlá sondáž na internetu, jaká je vůbec nabídka, ceny, a po ní cestou na nákupy i nahlédnutí do několika kamenných obchodů s elektrem - přecijen je lepší vidět na vlastní oči, co chce člověk koupit.

Nakonec vyhlédnut gril v obchodě, který inzeruje, že prodává za “internetové ceny”. Jenže cena (1.899,-) podrobena srovnání s ostatními eshopy vůbec neobstála. Objednávám tedy nakonec ve vyzkoušeném e-shopu Kasa.cz za 1.599,- Kč , zboží je uvedeno skladem, takže čekám, že za pár dní budeme grilovat. zbytek článku…