Myšlenka vytvořit hru na motivy filmu - to je stará věc. A ani opačný postup, tedy natočit film podle počítačové hry, dnes už také nikoho nepřekvapí. Ale natočit film ve hře, to už tak úplně běžné není. Co si pod tím představit? Jednoduše to, že s postavou, kterou v počítačové hře ovládáte odehrajete podle scenáře, co je potřeba. Vaše počínání ve hře přitom speciální program zaznamenává jako video stopu, kterou pak už stači pouze sestříhat a film nadabovat. Vypadá to snadno, ale práce je s tím hodně, proto se většinou taková herní videa (lze jich dost najít třeba na youtube.com) omezují na pouhých pár minut. Teď ale přichazí projekt v délce celovečerního filmu - jmenuje se MMovie. zbytek článku…
O včerejším druhém finálovém kole jsem už psal, před malou chvílí skončil i pondělní vyřazovací díl. Jako druhý finalista soutěž opouští a celkově deváté místo tak obsazuje Natálie Hatalová.
Stejně jako minule jsme i tentokrát vyslechli tipy poroty na otázku, kdo soutěž dnes opustí. 2 hlasy získal Tomáš Krak, LacoLučenič tipnul Natálii. (Jen připomínám, že oba jsem jako největší adepty na vypadnutí tipoval i já) Moderátoři pak opět oslovovali jednoho finalistu po druhém a posílali je do dalšího kola, čili sednout (což je upřímně trochu nuda, čekám, že mě brzo moderátoři mile překvapí a prvnímu oslovenému místo “postupuješ”, řeknou “je nám líto, nepostupuješ”). Poslední dva zůstali stát právě oba porotou tipovaní soutěžící, znovu se moderátoři zeptali na názor poroty, která logicky jen zopakovala svůj předchozí názor. Bez zbytečných prodlev pak Pyco oznámil všem přítomným i nám u televizních obrazovek, že soutěž opouští Natálie. Ta to vzala velice statečně a využila práva na rozloučení se písničkou (škoda, že takhle “I love rock’n'roll” nezazpívala včera, možná mohla v soutěží ještě nějaký čas pobýt).
Další týden se těšme na balady, snad se soutěžícím bude dařit lépe než v kole rockovém.
Včera bylo na pořadu soutěže už druhé finálové kolo s podtextem “rockové”. Svým způsobem tématická byla i scéna plná amerických motorek typu chopper, ale v první řadě rockový nádech dodávala vizáž moderátorů Pyca a Adély, a zahanbit se tentokrát nenechala ani porotkyně Dara Rolins, které vizážistky na hlavě vykouzlily stylového kohouta. Rockově se museli samozřejmě obléci i soutěžící a nutno říct, že ne každý se tak cítil ve své kůži, pokud se podle nezvyklé pěvecké nejistoty některých dá soudit. Jak a co kdo zazpíval? Popořádku… zbytek článku…
Minulou sobotu jsme se ženou vyrazili do kina, výběr filmu byl poměrně snadný - už z upoutávek před několika měsíci nás totiž nalákala oddychová fantasy romance Hvězdný prach.
Hvězdy jsou nejen v názvu a hlavní roli příběhu, ale i v hereckém obsazení, zvlášť na Michele Pfeiffer nebo Roberta de Nira je radost se dívat. Hlavní osa příběhu se odvíjí poměrně předvídavě a je dlouho dopředu jasné, jak osud hlavních hrdinů asi dopadne. O překvapení a udržení divákovi pozornosti se tak starají především vedlejší postavy (živí i mrtví princové Hromotvrze / Stormholdu, kapitán Shakespeare…). Na film se ale mimořádně příjemně dívá, protože režisér skvěle trefil tempo vyprávění a film nemá dle mého názoru žádné hluché místo. Dokonce i souboje v něm probíhají bez zbytečných prodlev, umírá se zde opravdu rychle, což jsem ocenil zejména ve velkém finále. Fantasy svět Stardustu je poměrně originální, čili potěší i fanoušky žánru. Suma sumárum film hodnotím 7/10.
Úvodem musím rovnou napsat, že jsem zásadně proti realizaci stavby nové budovy Národní knihovny podle návrhu Jana Kaplického, a to z mnoha mnoha důvodů. Začněme od začátku…
Výberově řízení.
U výběrového řízení na zakázku financovanou z veřejných financí přece není možné sestavit porotu složenou z lidí z jednoho úzkého zájmového okruhu, navíc ze stejného oboru jako jsou účastníci řízení. Tím je absolutně diskreditována nezaujatost poroty, se soutěžícími architekty se totiž znají a dokonce se někteří ani netají tím, že práci některých (jmenovitě budocího vítěze řízení - p. Kaplického) přímo obdivují. To se pak těžko věří ve stejné podmínky pro všechny. Zvláštně vypadá i to, že architekt Kaplický byl jako jeden mála k účasti v řízení přímo vyzván. A třešničkou na dortu je i to, že vítěznému návrhu prošlo i to, že nesplňuje některé podmínky zadání (např. požadavek na uložení svazků nad zemí). zbytek článku…
…dneska jsem to zkusil a po téměř dvou hodinách jsme byl hodně rád za konec tréninku. Teď už jen zasloužená postel…:-)
V současnosti není na hraní vůbec čas (diplomka), a ani zatím nemám to pravé “železo”, ale hlavně… ještě nevyšly ty největší pecky, na které se už teď těším.
Číslem 1 v pomyslném žebříčku je jednoznačně Mass Effect, sci-fi RPG od nejlepších herních vývojářů - Bioware. Prozatím je tedy hra oficiálně ohlášeno pouze pro Xbox360 (vyjde v listopadu 2007), ale nejsem sám, kdo pevně doufá, že podobně jako v minulosti jiné hry z této stáje, i tato později vyjde i pro PC. Hra je navíc pouze prvním dílem plánované trilogie, jejíž hlavní dějovou linií je boj za záchranu vesmíru před mimozemskou rasou. Hrát budete za postavu velitele Shepharda zbytek článku…
16-ti finále poháru České florbalové unie nás svedlo proti pražské Spartě. Ta ještě před třemi lety hrála nejvyšší soutěž, ale od té doby se jí nedaří vrátit zpět na výsluní a i letos, přes poměrně kvalitní kádr (ex-ligoví hráči jako Culka, Križko, Doležal, Žďárský), se v 1.lize zatím trapí. A ani tenhle pohárový zápas nevybočil ze současných zajetých kolejí, Spartě se zápas celkově nevydařil a my jsme opět nastříleli docela dost gólů, konkrétně 14 (Já sice i přes pár šancí žádný, ale alespoň jsem na 3 přihrál). Po výhře 14:2 tedy postupujeme do osmifinále, soupeřem budou Pardubice…
Musím říct, že jsem měl zřejmě velké štěstí na výběr počítačových her, protože si nevzpomínám na žádný vyloženě špatný herní zážitek, a když už nastal vyřešila to rychlá odinstalace. Naopak na ty dobré vzpomínám rád a rád se k nim i vracím. Co na hrách oceňuji nejvíc je intenzivita herního zážitku, na což má vliv jednak kvalitní příběh, tak i herní doba, která nesmí být moc krátká, protože jen u delších her proběhne to pravé souznění s hranou postavou, světem, příběhem. Důležitá je i svoboda v herním světě, kladem je pokud k cíli vede více cest, případně je-li i více možných konců - to výrazně příspíva k znovuhratelnosti. Je ovšem těžké srovnávat hry napříč žánry, protože preference jsou značně subjektivní záležitostí, nejspíš bych výrazně upřednostňoval RPG, čili takzvané hry na hrdiny - počítačové verze dříve papírových společenských her. zbytek článku…
Málokterý zápas základní části může nabídnou něco co utkání Tatran Střešovice vs SSK Future, které se hrálo tento čtvrtek. Za prvé: hrálo se před objektivy televizních kamer, což je samo o sobě velkou motivací pro nejlepší výkon na hřišti. Za druhé: motivací je i soupeř - SSK Future je totiž hlavní konkurent Tatranu posledních sezón, co se Prahy a okolí týče. I proto se vzájemným soubojům těchto dvou týmů často přezdívá “bitva o Prahu”. A aby toho nebylo málo, tak za třetí to byl navíc souboj průběžně prvního a druhého týmu tabulky.
Nakonec byl výsledek až příliš jednoznačný, ale nutno říct, že i spravedlivý. Před plnou halou na Vinohradech jsme vyhráli 10:4 a po pěti kolech jsme bez ztráty bodu pořád první.
