Obchodník
Člověk, který umí prodat produkt. Člověk, pro kterého žádné dveře nejsou zamčené. Dokáže si domluvit schůzku s nejdůležitějším člověkem ve firmě, se kterou chce jednat. Umí jednat s lidmi, působí důveryhodně, sebevědomě a schopně.

Vývojář mobilních aplikací
Mobilní zařízení přebírají otěže a do budoucna budou hlavní platformou, zejména na globálním, a ještě dříve na rozvojových, trzích. Člověk, který je fanda a zároveň profík ve vývoji mobilních aplikací pro zařízení od iOS (iPhone) přes  Windows Phone až po Android.

Marketér
Člověk, který zná nejnovější trendy v propagaci značky a produktu, ať už on-line ve vyhledávačích nebo sociálních sítích, nebo “po staru” offline plakáty nebo tištěnou inzercí. Psycholog, který umí na uživatele políčit tak, že udělá konverzi.

Jedním z nich je to, že asi vnitřně čekám ještě na nějaký lepší nápad a věnovat čas “neperfektnímu” nápadu, znamená mít ještě méně času, až konečně přijde nápad “dokonalý”. Určitě také hraje roli to, že některé projekty už přesahují hranice mé odbornosti a do hry vstupuje respekt až strach z oblastí, které neovládám (resp. nemám v nich zkušenosti), ale které jsou klíčové, aby se projekt “prodal” (marketing, obchodní činnost, kontakty, …). Co by obě bariéry odbouralo? Nebýt na ty projekty sám - mít kolem sebe lidi, kteří projektu pomohou svými znalostmi, zkušenostmi, kontakty a věnují mu svůj čas.

A právě na to bych se chtěl zaměřit v prvním kroku, najít okolo sebe lidi, kteří se chtějí realizovat na nových (internetových) projektech. Vytvořit skupinu, ve které se buď bude pracovat na společné věci, nebo kde se její členové budou podporovat radami či zpětnou vazbou k vlastním projektům, a kde si v neposlední řadě budou navzájem motivací. Věřím, že to je ten startovací bod, od kterého se odrazím k novým projektům. Ať už to bude jeden velký, který nadchne další a v týmu se do něj pustíme, nebo více menších, které projdou kritikou ostatních a budu na nich dělat sám.

O které domény jde, a co jsem s nimi měl v plánu?

naCelyTyden.cz - mělo jít o mateřskou doménu pro weby na subdoménách, jako TVprogram.naCelyTyden.cz, Vtipy.naCelyTyden.cz, Horoskop.naCelyTyden.cz, Tipy.naCelyTyden, Recepty.naCelyTyden.cz. Přiznávám, že weby měly fádní cíl - být bezúdržbové a generovat nějakou návštěvnost z vyhledávačů a vydělávat na kontextové reklamě. Pro větší úspěch projektu by bylo potřeba vymyslet nějakou unikátní vlastnost - konkurenční výhodu.

TělemIDuší.cz (KaždýmCoulem.cz) - na této doméně jsem chtěl poskytovat levné webové vizitky pro různé profese. Prezentace by byla vždy na subdoméně (od každé profese tedy jen jedna prezentace), např. webdesigner.telemidusi.cz, asistentka.kazdymcoulem.cz.
Vizitka měla mimojiné sloužit jako zajímavý on-line životopis, kterým se uchazeč o práci odliší od ostatních. Tenhle projekt je dokonce ve fázi funkční beta verze, viz. www.telemidusi.cz, vyplňený profil je například ten s mou fotkou, šablony pro profily ale realizované nebyly, takže je tam jen taková provizorní základní šablona.

Ilu.cz - třípísmenná doména. S ní jsem zamýšlel projekt zaměřený na ilustrace, ilustrátory. Pohrával jsem si i s myšlenkou založení jakési “unie českých ilustrátorů”, byť sám ilustrátorem nejsem. Byl jsem jen inspirován slovenskou variantou, na českém webu mi chyběla její obdoba. Bylo to v době, kdy jsem sháněl ilustrátora pro webový design a takové centrální místo s prezentací kreslířů bych dost ocenil. Písmena lze také interpretovat jako “I Love U” a pak je možné využití ještě širší.

V případě, že vás některá projekt zaujal nebo vás doména inspirovala k úplně jinému využití, neváhejte mě kontaktovat.

Před startem…

Začnu od začátku. Na akci mě upozornil brácha a hned mě zaujala, ideální příležitost pro rozjetí nápadu, do kterých vím, že asi nenajdu čas se pustit, prověřil jsem, že mám v daném termínu volno a podal přihlášku. Musím říct, že model akce “podejte přihlášku, my si účastníky vybereme” má něco do sebe, dává akci (a účastníkům) punc jisté vyjímečnosti, i když dost možná je ten pocit jen falešný (nebo znáte někoho, kdo se hlásil a nebyl vybrán?) Co už trochu vázlo bylo poskytování bližších a přesných informací o detailech akce, více níže…. Naopak velice sympaticky působilo rozhraní pro účastníky, kde jsem více než týden předem mohl prezentoval svůj startup dalším účastníkům a naopak se přihlásil k “následování” těch zajímavějších z ostatních nápadů.

Pitch…

Do informačního e-mailu, i na web, dali organizátoři návod pro 90 sekundovou prezentaci nápadu. Té jsem pokusil držet, byť jsem připravenou řeč ještě přizpůsobil nastolenému trendu a omezil vlastní představení a požadavek na spolupracovníky na totální minimum. Bohužel mi časové vytížení nedovolilo si pitch připravit dopředu (nechával jsem si na to celý pátek, jenže ze čtvrtka na pátek jsem musel pracovat přes noc až do 5hod a hned zase od 9, abych stihl odevzdat projekt klientovi před IPO a mohl si vůbec vzít na víkend od práce “volno”). Na místě jsem si napsal osnovu a párkrát si jí přeříkal (ale bez měření času - chyba!).

Musím ale říct, že byly dva důvody, proč jsem úvodní pitch zase až tak moc neřešil - za prvé jsem věděl, že přes 40 lidí se už s mojí ideou seznámilo v rozhraní pro účastníky a za druhé to, že jsem z webu akce pochopil, že v nejhorším můžu projekt realizovat i v jednočlenném týmu - pokud se podaří stihnout do konce vytyčený cíl (demo apod.). Na to jsem si docela věřil, protože oproti práci v týmu, bych mohl pracovat se svým frameworkem a používat dílčí části svých dřívějších projektů. Databázový model i uživatelské rozhraní jsem měl také rozmyšlené, a potřebnou konfrontaci názorů bych měl v mentorech.

So not all the ideas will make the grade?

We do not force this process – there is no set limit on the amount of startups that can be worked on throughout the weekend. However, we ask that you ensure that you have enough team members to reach your goal by the end of the weekend.

Ovšem realita na místě byla jiná - projekt musel mít alespoň tři členy, aby mohl pokračovat dál. Co mě dále zamrzelo bylo, že v informacích od pořadatelů nebyla zmíněná možnost pitch doprovodit obrazovou prezentací. Stačil bych pár slidů připravit i kdyby to dali vědět na místě, ale dříve než těsně před prezentacemi “tak, a teď sem nahrajte prezentace a první pitch začíná…”. Přesto si myslím, že myšlenku projektu jsem podal srozumitelně - no, už samotný název toho říká dost - a že jsem stihl i uvést i tři různé modelové benefity pro uživatele, které jsem ovšem musel projet hodně rychle (bohužel projekt je to na bližší přiblížení složitější než “mapa záchodů pro mobilní telefony”, apod.). Ale to, že jsem to nemohl doprovodit prezentací mě fakt mrzelo dost, protože jsem hned věděl, jak bych jí pojal…

Po odprezentování všech nápadů následoval čas pro formování týmů. To probíhalo tak, že každý autor nápadu nalepil papír velikosti flipchartu s názvem svého projektu a hledaných pozicích na nějaký svislý povrch v prostorách akce (CEVRO institut, úplně bych ho zapomněl zmínit) a čekal na odezvu. Jenže při daném počtu účastníků a nápadů (cca 100 ku 50) se stalo to, že autoři nápadů se (logicky) nikam nehlásili a čekali. Někteří akčnější se snažili různými způsoby zaujmout  a dát nahlas znovu vědět koho hledají. Výhodu měly projekty, které přijely již s předem domluvenou spoluprací alespoň dvou lidí. Já po chvíli této patové situace začal obcházet ostatní projekty a přemýšlel, který by mě skutečně zaujal a to nejen krátkodobě během IPO, ale kterému bych byl ochoten se věnovat třeba i dlouhodobě, nebo který alespoň řeší nějaký můj reálný problém nebo potřebu a jehož uživatelem bych mohl být. Přišel jsem na to, že ať se na to koukám tak či onak, skutečně mě nezaujal žádný…

Při obcházení jsem také byl několika konkurenty osloven (jeden projekt jsem si vytyčil za zadní vrátka) a taky během hovoru přišla řeč na můj projekt - odezva byla docela pozitivní ve smyslu aplikace, ale zřejmě to z pitche vyznělo jako moc velký projekt, zvlášť na víkendovou akci (v té době ještě asi v mnoha účastnících převládalo přesvědčení, že jde o soutěž v programování, kdo dokáže za 48 hodin naprogramovat lepší aplikaci). Pomalu jsem začal propadat trudomyslnosti - zda to v takovém případě radši nezabalit a víkend něvěnovat dohnání spankového dluhu, pracovním restům, nebo doma pracovat na svém startupu. Nakonec jsem si ale připomněl, proč jsem na akci šel, něco se přiučit, získat jiné pohledy na rozjíždění byznysu, zkusit si práci v týmu, pracovat ve více lidech na nějakém nápadu…

To už uplynul čas pro formování týmů a organizátoři začli jeden po druhém vyhodnocovat - postupuje dál / končí. A protože při tom postupovali od kraje, kde visel můj “papír”, přišel jsem rychle o šanci složit tým z uchazečů nepostupujících projektů. Takhle nakonec rozsoudili všechny projekty, a já zůstal snad jediný nezařazený… načež přiběhli dva kluci z jednoho projektu, že byli tři, ale že nemůžou najít toho třetího, že asi šel k jinýmu projektu a jestli se nepřidám k nim… tak co už, kývl jsem na to. Projekt s názvem Boat rentals a mělo jít o globální platformu pro půjčování lodí.

Pokračování příště…

Uživatel - laik - si totiž většinou neumí ověřit, zda číslo sedí či nikoliv. Pochopitelně zjistit počet zobrazení stránky na cizím webu možné není, ale při nějakých údajných 500 zobrazeních profilu by se dalo předpokládat, že nějaký ten návštěvník přijde i na váš web, zvlášť pokud na strohém katalogovém profilu právě kromě odkazu na váš web moc dalších informací nenajde. A zdroje návštěvnosti už zjistit jde ze statistiky návštěvnosti. Ale když z těch návštěvníků vašeho profilu na příslušném katalogu jste na svých stránkách ve skutečnosti přívítali 0 (slovy nula) kusů, tak v těch číslech asi něco nesedí.

Tyhle polopodvodné katalogy bez přidané hodnoty, které typicky zkopírují databázi firem z jiného již existujícího katalogu, a osloví všechny firmy s nabídkou na přednostní výpis, mi zkrátka vadí. Sice se na nabídku chytne jen zlomek oslovených, ale při velikosti databáze to nemalý (v porovnání s hodnotou prezentace na katalogu) peníz stejně vydělá. Kazí to pověst těm katalogům, které opravdu návštěvníky - dokonce rovnou nějakou cílovou skupinu - přinášet umí.

S problematikou “klonových” katalogů mám zkušenosti i prostřednictvím svých zákazníků, kteří také každou chvíli nějakou podobnou nabídku dostanou a opravdu o ní uvažují natolik, že mi jí přeposílají nebo volají o konzultaci, namísto okamžitého přesunutí e-mailu do koše (kam taková nabídka patří).